Rozhodly to ponožky

Nerad o sobě mluvím, ale udělám zde výjimku, abych mohl vysvětlit, proč jsem otevřel tento obchod. Důvod totiž zahrnuje vyprávění o mých smradlavých ponožkách.

Kdysi jsem býval bláznivý telemarkový lyžař a trochu jsem pařil. Bydlel jsem v rakouském lyžařském středisku St. Anton v Tyrolsku a užíval jsem si bezstarostného života horského průvodce. Bral jsem dobré lyžaře na náročnější projížďky po nevyježděných trasách mimo sjezdovky.

Lyžoval jsem od útlého dětství. Začínal jsem na svazích v Hemsedalu v Norsku, kde jsem vyrostl. Později jsem se přestěhoval do Aspenu v Kolorádu. Tam jsem strávil několik sezón, než jsem nakonec přesídlil do rakouského St. Antonu.

Protože jsem v podstatě celý svůj život trávil na lyžích, věděl jsem velmi dobře, jak se správně obléct na dlouhé dny trávené na svazích, které obvykle končily pozdě v noci v jednom z legendárních apres-ski barů St. Antonu.

Jedna věc mě během těch jinak celkem spokojených let na lyžích otravovala: Když jsem se po dlouhém dni vrátil domů, moje ponožky, které jsem si vzal ráno čerstvě vyprané, smrděly, jako bych je nosil týden. Vždycky jsem je musel vyhodit na balkón, aby mi nezasmradily celý byt.

Tak to bylo, dokud jsem nepotkal svého kamaráda z Austrálie Jamieho, který mi dal do ruky pár Merino ponožek od XTM a řekl, ať je vyzkouším. To jsem také udělal, a když jsem se toho večera vrátil domů po dalším náročném dni na kopcích i v barech a vyzul jsem se, nemohl jsem tomu uvěřit. Naprosto žádný zápach.

Začal jsem se o Merino vlnu zajímat a byl jsem nadšený z jejich skvělých vlastností, díky nimž jsem si jist, že prodávám skvělou věc.

Nakonec to tedy bylo Merino od XTM, co mě přesvědčilo, abych sjel z kopců dolu a začal dělat něco „pořádného“, jak mě vždy nabádal můj otec.